nastává v Byzanci krize. Poprvé ho použil v roce 1557, jedno století po pádu Konstantinopole, německý dějepisec Hieronymus Wolf ve svém díle Corpus Historiae Byzantinae.Pojem „byzantský" odvodil z názvu řecké osady Byzantion, na jejímž místě byla . Symeon si nejprve vynutil korunovaci za cara a v roce 917 Byzantince přesvědčivě porazil v bitvě u Anchialu, po níž Bulhaři vyplenili Řecko až ke Korintu. Později ale získalo velký ohlas. [54] Po kapitulaci Alexandrie v roce 642 dobyli muslimové Egypt a v dalších letech se jim podvolila také Arménie, ačkoli Byzantinci se pokoušeli obě tyto země získat zpět. nastává v Byzanci krize. Dostává se pod tlak Bulharů, Slovanů a Arabů (v důsledku arabského vlivu . Byzantská říše, podobně jako středověké státy evropského západu, má své kořeny v impériu, které vévodilo závěrečnému, avšak úctyhodně dlouhému dějství starověkých dějin. Byzantská říše. Vlajka Palaiologů podle obchodní mapy Guillema Solera (kolem r. 1380) a Katalánského atlasu z roku 1375, Vlajka Palaiologů dle miniatury v kronice Geoffroye z Villehardouinu, Vlajka Palaiologů podle obchodní mapy Pietra Vesconteho, Byzantská vlajka Palaiologů podle kastilské Knihy všech království ze 14. století, Vlajka v kastilské Knize všech království ze 14. století, Vlajka s císařským znakem Palaiologů podle rukopisu Harley 6163 z 15. století, Pozdní zástava byzantských císařů divellion, který po pádu Konstantinopole převzali srbští carové, Podobně jako římská armáda i byzantské vojsko si udržovalo vysokou úroveň ukázněnosti, taktické zdatnosti a organizace. Souběžně s mocenským vzestupem zažívala Byzanc počátek nové epochy kulturního rozkvětu, označované jako makedonská renesance. Vládu ovšem místo něho i nadále vykonávali jiní, jelikož se věnoval především svým vědeckým a badatelským zájmům. Show algorithmically generated translations. V létě 717 početné arabské vojsko, podporované mohutnou flotilou, oblehlo Konstantinopol, již svíralo celý jeden rok. Nalezeno v knize – Stránka 11Byzantská říšská myšlenka bezprostředně souvisela a přímo splývala s křesťanským náboženstvím . Prosazení křesťanství v římské říši se událo téměř naráz ; od povolení roku 313 až do prohlášení za státní náboženství říše roku 392 ... Avšak právě Byzanc chránila po staletí Evropu před hrozbami přicházejícími z východu, když zadržovala Peršany, Araby, seldžucké Turky a po určitou dobu Osmany. [160] Zatímco se Byzantinci střetávali mezi sebou, Štěpán Dušan si podmanil Makedonii a severní Řecko, načež přijal titul cara. Překvapivá snadnost, s níž Seldžukové pronikali do hloubi byzantského území, přiměla pozemkovou aristokracii k prosazení zkušeného Romana Diogena za císaře. [52] V roce 636 arabští beduíni vedení Chálidem ibn al-Valídem porazili Byzantince v bitvě u Jarmúku,[53] v důsledku čehož ztratila říše Sýrii a Palestinu, jejichž monofyzitské obyvatelstvo kladlo útočníkům jen zanedbatelný odpor. Nový císař, schopný Nikeforos I., zavedl reformy v zájmu zvýšení státních příjmů a po vzoru svých předchůdců pokračoval v regrecizaci Balkánu usazováním maloasijských kolonistů na Peloponésu a v Řecku. [107] Kolem poloviny 11. století se na hranicích říše objevilo mnoho doposud spíše neznámých nepřátel: v roce 1048 překročili Pečeněhové, v minulosti byzantští spojenci proti Bulharům, Dunaj a vyplenili Balkán. Teprve zničující porážka Osmanů v bitvě u Ankary proti Tamerlánovi v roce 1402 a následný chaos v osmanské říši přinesly Byzantincům dočasné uvolnění, jemuž se těšili po zhruba dvě desetiletí. Opětovný pokles přivodila čtvrtá křížová výprava, která způsobila hospodářskou pohromu, z níž se říše nikdy plně nevzpamatovala. Vidět víc » Ekloga (zákoník) Ekloga (z řeckého ἐκλογή, eklogé, výběr či výbor) byl byzantský zákoník z let 739-741 (některé prameny uvádějí rok 726). PokraÄovánÃm v prohlÞenà tÄchto stránek souhlasÃte s použÃvánÃm cookies. Císařovy dalekosáhlé záměry byly však zmařeny věrolomností křižáků. Když se pokusil vymanit z jejich vlivu, vypukly proti němu v Anatolii dvě rozsáhlé vzpoury, do jejichž čela se postavili ambiciózní představitelé pozemkové aristokracie, stojící vůči císaři vytrvale v opozici. Zapište do sešitu: Jazykem byla řečtina Náboženství křesťanské pravoslavné. To se samozřejmě dostalo i do provinčního Turecka, kde i dříve působili křesťanští misionáři a dokonce i někteří z apoštolů. Byzantinci výrazně přispěli k uchování antických poznatků a jejich zprostředkování islámskému světu a renesanční Itálii. [180] Ve 14. století nabylo na významu mystické učení hésychasmus, šířící se ponejvíce v asketickém prostředí mnišských komunit. Původní zástava (vexillum) bylo hlavní vojenskou standartou římské armády, na němž byl v křesťanských dobách za časů Konstantina Velikého umístěn Kristův monogram (chíró) a přeměněn v labarum. [223] Z mimořádných výkonů čerpajících z dřívějších znalostí lze kupříkladu zmínit vybudování chrámu Hagia Sofia architekty Anthémiem z Trallu a Isidorem z Mílétu. [203] Nicméně i Konstantinopol postihl kvůli problémům se zásobováním a opakujícím se morovým nákazám v 6. a 7. století znatelný úbytek obyvatelstva. Raný středověk - 5. [136] Po Alexiově zavraždění v nadcházejícím roce se Andronikos chopil trůnu a tvrdě zakročil proti nadměrné moci aristokracie. Vydal jej císař Lev III. Ochrana říše byla tudíž na místo nedostačující domácí armády stále více svěřována méně efektivnímu a nákladnějšímu námezdnému vojsku. 1. ročník . OnÃm hlavnÃm mÄstem byla Konstantinopole, kterou nechal vybudovat roku 330 cÃsaÅ Konstantin I. na mÃstÄ bývalé osady Byzantion (Byzanc). 7 - Římská kultura - malířství, architektura, náboženství, věda a literatura . Nalezeno v knizeNáboženští učenci překonali, že Al-Ma'mun překročil své meze v Mihně, invazi Abbásů, kterou uvedl v roce 833 čtyři měsíce ... Poslal vyslance do byzantské říše, aby tam shromáždil nejslavnější rukopisy a nechal je přeložit do arabštiny. V 7. Publikace Byzantine du Louvre (Corpus Scriptorum Historiae Byzantinae) z roku 1648 a Du Cangeho Historia Byzantina z roku 1680 přispěly k rozšíření tohoto pojmenování mezi francouzskými autory. Základy byzantské architektury vyrůstají z římské a raně křesťanské architektury. Justinián se za asistence Bulharů dokázal znovu ujmout moci, ovšem v roce 711 byl zavražděn.[65]. Mezi 7. a 11. stol. U chrámů je patrné nápadné upřednostňování cihel jako stavebního materiálu, třebaže z vnější strany byly zakryty kamennými deskami, zatímco interiéry zdobily mozaiky. Po zažehnání arabského nebezpečí přecházeli Byzantinci přibližně od poloviny 9. století pozvolna do ofenzívy, kulminující za panování vojáckých císařů Nikefora II., Jana I. Tzimiska a Basileia II. [161] Téhož roku přinutil Jan V. Palaiologos Kantakuzena k abdikaci. Poměrně slibně započaté panování ukončila císařova nečekaná smrt v roce 780. Panovník se stal středem okázalého politicko-náboženského kultu, ovlivněného nejen představou o nadpozemském původu jeho moci, ale také zvyklostmi orientálních despocií, především sásánovské Persie . [177], Všechny tyto vnitřní sváry negativně poznamenaly vztahy mezi východními a západními křesťany. RSS Nalezeno v knizePo Římanech přišli španělští Vandalové, ty poté porazila Byzantská říše a tu zase porazili Arabové z Arabského poloostrova, kteří přinesli muslimské náboženství. Libyjci sami se považují za Araby, avšak libyjská populace je odjakživa ... Na troskách říše se etablovaly také tři nástupnické byzantské státy: Nikájské císařství ustavené energickým vojákem Theodorem I. Laskarisem na severozápadě Malé Asie, Epirský despotát na západě a Trapezuntské císařství rozkládající se při jižním pobřeží Černého moře.[146]. [21] Leon I., první císař, jemuž svěřil císařskou korunu konstantinopolský patriarcha, se tudíž pokusil eliminovat nebezpečnou moc Germánů jejich nahrazením Isaury, polobarbarskými obyvateli jihovýchodní Anatolie. Začalo nástupem Herakleia, zakladatele dynastie Herakleiovců, do čela byzantské říše, když svrhl dosavadního císaře Foku. Nejprve došlo k formálnímu rozdělení římské říše na východní a západní část r. 476, k rozdělení na fakticky i mocensky odlišné území. V r. 1054 se východní náboženství odtrhne od západního a vzniká tak náboženství pravoslavné. Nejspíše za Konstanta II. Hlavní město - Konstantinopolis = Cařihrad sídlil zde císař a patriarcha nejvyšší představitel křesťanské církve Zapište do sešitů Justinián I. – 11. stol. Kontrola říše proto ulpívala na nevelkém počtu urozených rodin provázaných vzájemnými příbuzenskými svazky.[185]. [173] Mrzačení poražených protivníků patřilo k typickým prvkům politického boje v Byzantské říši. se svou manželkou Theodorou, Reliéf s orlem v pevnosti v Mytiléně, Lesbos, Vlajka Trapezuntského císařství (nástupnického státu Byzance) podle Katalánského atlasu. Dostává se pod tlak Bulharů, Slovanů a Arabů (v důsledku arabského vlivu . Konkrétní podoba zástav zřejmě nebyla ani ve své době přesně stanovena, ale postupem doby se měnila nebo vyvíjela společně s nástupem jednotlivých císařů. Důkazem je Fredegarova kronika, ve které se Sámo objevuje. Konstantinopol patřila jako jedna z největších metropolí v tehdejším světě k nejdůležitějším obchodním střediskům. Byzantská říše byl historický státní útvar existující v letech 395 až 1453.Jednalo se o pokračovatelku římské říše s pravoslavným křesťanstvím jako státním náboženstvím. :-)Charakter byzantské společnosti - jediný centralizovaný stát raně středověké Evropy = Byzantská říše (ústřední panovnická moc + profesionální armáda)dlouhý kontinuální vývoj - antický, římský způsob života se mění ve společnost s feudálními znakypostupné . Po smrti svého otce se Cyril odstěhoval do Konstantinopole, hlavního města byzantské říše. Laskarise se Michael VIII. [153] Michaelova politika usmíření s Římem narazila na rozhodný nesouhlas byzantského kléru a prostého obyvatelstva, kvůli čemuž nikdy nedošlo k reálnému naplnění unie. PÅežila západoÅÃmskou ÅÃÅ¡i pÅedevÅ¡Ãm dÃky odliÅ¡né ekonomice (výroba nebyla tolik závislá na otrocké práci, pracovali zde také svobodnà obchodnÃci a svobodnà ÅemeslnÃci – ti mÄli zájem o práci). Nalezeno v knizepostavili proti jeho náboženské politice. ... Byzantská říše za Andronikos II Palaiologos a Andronikos III Palaiologos byla přepadena Zlatou hordou mezi lety 1320 a 1341, dokud byl obsazen byzantský přístav Vicina Macaria. Je vyobrazen v podobě štítu (bez koruny a monogramu) ve sborníku erbů účastníků Kostnického koncilu (1414–1418) Ulricha z Richenthalu, koncilu se zúčastnili dva tzv. Byzantská říše neměla státní znak ani vlajku v pravém slova smyslu, ale předpokládá se, že přinejmenším symbol nebo vlajku spjatou s císařstvím, vládnoucí dynastií nebo osobou císaře zcela jistě měla a vzbuzovala dojem státnosti. „Byzantská říše" je moderní, nynějšími historiky běžně užívaný termín, naprosto neznámý jejím někdejším obyvatelům. Byzantská říše měla určující vliv na náboženství, právo, architekturu a umění značné části Evropy a Středního východu. Nalezeno v knize – Stránka 203V byzantské říši nastoupila tzv . orientalizace nejen v mravech , náboženství a umění , ale v celém hospodářském a státním zřízení . Bylo to ovšem rovněž důsledkem hospodářského a politického významu těchto obrovských a bohatých zemí v ... Přesto zanechal ve státní pokladně enormní sumu 320 000 liber zlata. Trvala více než tisíc let. Nalezeno v knize – Stránka 42V pozdním starověku se do této oblasti dostaly znalosti antického světa, které s sebou přinesly skupiny křesťanů, jež náboženská nesnášenlivost vyhnala z Byzantské říše. Například nestoránští křesťané založili kolem roku 500 n. l. ... Prusko v 18.století Rusko v 15. a 16st. Postupný rozklad vyvrcholil pádem Konstantinopole v roce 1453 a dobytím zbývajících byzantských území osmanskými Turky. [66] Nehledě na pohromu utrpěnou u Konstantinopole pokračovali houževnatí Arabové v plenění maloasijského zázemí říše, přestože je Byzantinci v čele s Leonem v roce 740 přesvědčivě zdolali v bitvě u Akroinu. Zachovala se zde starovÄká mÄsta jako stÅediska Åemesel a obchodu, vyrábÄly se Å¡perky, mosazné zbožÃ, drahé látky (luxusnà zbožÃ). [218] Lidovou poezii zastupuje především jedinečný hrdinský epos Digenis Akritas z 11. nebo 12. století, opěvující akritai.[219]. Přispěla k zachování a předání četných literárních děl a vědeckých poznatků klasického světa následnickým kulturám Byzantská říše Když se v roce 395 rozpadlo římské impérium, tak teritorium dnešního Bulharska připadlo . Rok 1453 je dodnes vnímán jako jeden z milníků značících završení středověku. Dalším znakem byl řecký kulturní vliv. Počátkem čtyřicátých let 6. století postihl říši pustošivý justiniánský mor, jemuž padla za oběť asi čtvrtina populace východního Středomoří. [232], Nejdalekosáhleji zapustila byzantská kultura kořeny u východoevropských Slovanů a na Kavkaze, a i po arabských výbojích ovlivňovala koptské, etiopské, syrské a arménské křesťany. (1494–1518), Znak Palaiologů v heraldickém sborníku Livro do Armeiro-mor z počátku 16. století. [24], Po Zenonovi nastoupil Anastasius I., letitý představitel státní správy římského původu, který se v prvním desetiletí svého panování musel vypořádávat s Isaury. The Macedonian Dynasty from 976 to 1057 A.D. Archiv článků o Byzanci na medivelists.net, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Byzantská_říše&oldid=20489711, Monitoring:Články s identifikátorem Biblio, Monitoring:Články s identifikátorem WORLDCATID, licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, Byzantské prapory v kronice Jana Skylitza. Ačkoli to skončilo před mnoha lety, Byzantská říše byla nejdelší středověkou mocí a její vliv vidíme i dnes prostřednictvím náboženství, umění, architektury a příjmení. Související informace naleznete také v článku Sásánovci. V pozdní antice sestávalo z pohraničních sborů (limitanei) a z mobilní polní zálohy (comitatenses). V bitvě u Adrianopole v roce 378 východní vojsko ničivě podlehlo Gótům,[11] nedlouho nato usazeným jako foederati na římském území. Město se těšilo strategicky mimořádně příznivé poloze mezi Evropou a Asií, nacházelo se na spojnici obchodních tras a nejpozději v závěru 4. století se stalo trvalým sídlem na východě panujících římských císařů. Věda, která se zabývá Byzantskou říší, se jmenuje byzantologie. Dostává se pod tlak Bulharů, Slovanů a Arabů (v důsledku arabského vlivu ztrácí i některá území v Africe). [56] V šedesátých letech vytáhl Konstans II. V r. 1071 Byzanc prohrává u Mantzikertu se seldžuckými Turky a jsou tím oslabeni. Po roce 1070 vÅ¡ak zaÄÃnajà útoky Turků, s ÄÃmž souvisà také postupný úpadek Byzantské ÅÃÅ¡e. [18] Roku 431 prohlásil koncil v Efesu za herezi nestoriánství. Po smrti svého otce se Cyril odstěhoval do Konstantinopole, hlavního města byzantské říše. Roman se ihned vrhl do reorganizace vojska, avšak přes určité úspěchy při vyhánění Turků, byl jimi v srpnu 1071 poražen a zajat v bitvě u Mantzikertu. [169] Poslední byzantský císař Konstantin XI. proběhla reorganizace členění říše vytvořením themat,[60] administrativních jednotek, v nichž byli usazeni vojáci někdejších polních armád. Roku 1453 byl dobyt a vyplenÄn CaÅihrad a tÃm Byzantská ÅÃÅ¡e definitivnÄ padla. Poslednà byzantský cÃsaÅ, Konstantin XI. Nalezeno v knize – Stránka 49... že zaměstnávali lidi ze seldžuckého a byzantského prostředí, to znamená lidi různého náboženského vyznání. ... Jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, přístup Osmanské říše k nemuslimům a jejich postavení se měnil vždy v ... Byzantská říše v době Palaiologů : Achajské knížectví: Athénské vévodství: Vévodství Naxos: Historie. Mise nakonec nedopadla podle pÅedstav, MetodÄj se sice stal pÅedstavitelem samostatné arcidiecéze zÅÃzené na územà Velké Moravy, nikoliv vÅ¡ak pod byzantskou, nýbrž pod ÅÃmskou jurisdikcÃ. Nalezeno v knize – Stránka 127V knize nejsou vynechány ani otázky obchodu , válečné techniky , náboženství , umění a počátku rozvoje vědeckých disciplín . ... literaturu o cennou příručku , uvádějící do studia a problematiky tisíciletého trvání byzantské říše . Dnes z umění Byzantské říše vychází především umění východní ortodoxní církve, a to hlavně v Řecku a Rusku. [144] Tři dny byl klenot Bosporu vystaven orgiím loupení, ničení, plenění a vraždění, nenapravitelně poškozujícím vzájemné vztahy mezi západními a východními křesťany. Aby se sesazeným císařům a příslušníkům jejich rodů zabránilo v opětovném uchopení trůnu, byli běžně připravováni o zrak, podrobováni kastraci, či vykazováni do klášterů. Zvítězíš!). Kromě hlavního města náležela při zprostředkování směny zboží zásadní role emporiím, jako byla Soluň, Trapezunt nebo Smyrna. [147] To . Od počátku 5. století směřovaly vpády Germánů a Hunů rostoucí měrou proti hospodářsky a vojensky oslabenější západořímské říši. [61] Dřívější převážně žoldnéřskou armádu nahradilo vojsko sestávající z mužů bránících půdu, jež jim byla svěřena k obdělávání. [114], Na jaře 1081 se Konstantinopole zmocnil vojevůdce Alexios Komnenos, zakladatel dynastie Komnenovců. V současnosti je opět v ruském státním znaku. < Předchozí výpisek Zpět na výpis látek Následující výpisek > Byzantská církev a kultura Arabská vzdělanost, kultura a náboženství Dějepis. Určité tituly přestaly být užívány, zároveň byly vytvářeny nové hodnosti, naznačující míru příbuznosti jejich nositele ve vztahu k císaři. [33] Kromě mnoha jiných význačných osobností působili v těchto letech historik Prokopios z Kaisareie či filozof Ioannes Filoponos. Ve 4. století se zde rozvinul arianismus[18] a v následujícím století nestoriánství, christologický směr prosazovaný konstantinopolským patriarchou Nestoriem zavržený koncilem v Efesu roku 431. Ustálená symbolika přichází až s dynastií Palaiologů. Během čtvrté křížové výpravy utrpěla Byzanc fatální úder, když byla Konstantinopol roku 1204 dobyta křižáky. Byzantská říše je termín běžně používaný k popisu řecky mluvící římské říše během středověku, soustředěný na její hlavní město v Konstantinopoli. 2012 Anotace DUM slouží k výuce žáků 1. ročníku v oblasti „Dějepis". Rastislav hledal kněží, kteří by u nás šířili křesťanství lidu . [32], Justiniánovo období neproslulo jenom vojenskými úspěchy, protože za jeho vlády se Byzanc povznesla rovněž kulturně, třebaže císař nechal v roce 529 uzavřít athénskou Akademii. [43] Po vítězství nad Peršany zakročil Maurikios proti Avarům a Slovanům a do roku 602 je vytlačil zpět za Dunaj. Již před ním se Mehmed II., osmanský přemožitel Byzance, prohlásil za Kayser-i Rum, doslovně caesara Říma. Za vlády cÃsaÅe Basilea II. Roku 629 dojde ke sporu s franckým králem Dagobertem, který vyústil v boj. Kromě toho disponovala pevnou zlatou měnou, jež byla v oběhu v celém středomořském prostoru. Státní aparát striktně dohlížel na vnitřní i mezinárodní obchod a podržel si výhradní právo ražby mincí. - 11. stol. Státním zřízením byla Byzanc monarchií. Byzantská říše byla centralizovanou monarchií, v níž všechny rozhodující pravomoci náležely císaři. Nalezeno v knizeVýchodořímská (či Byzantská) říše byla oslabena též předchozími konflikty s germánskými, slovanskými i jinými dobyvateli. Navíc utrpěla vážnou náboženskou a morální krizí. Antické polyteistické kulty postupně ztrácely svou prestiž. Roku 863 byzantské vojsko uštědřilo v bitvě u řeky Lalakaon drtivou porážku emírovi z Meliteny. Irenina autorita, otřesená tímto zločinem, byla dále narušena, když v roce 800 papež Lev III. Od 13. století vykazoval vývoj populace Konstantinopole v zásadě sestupnou tendenci a v okamžiku dobytí města Turky žilo v jeho hradbách kolem 50 000 lidí. To se narodilo po rozdělení římské říše, v 395. [175] V závěrečné fázi existence Byzance se někteří císaři pokusili o obnovu jednoty církve výměnou za vojenskou pomoc ze Západu, což ovšem naráželo na vehementní odpor patriarchů. [132] Společně s křižáky podnikli Byzantinci rozsáhlou invazi do Egypta, která skončila neúspěchem. Komnenovská moc dosáhla svého zenitu za Janova syna Manuela I., jenž byl znám pro svoji náklonnost k Západu. Konstantin IV. Porážka u Myriokefala sice nevyústila ve ztrátu území, každopádně prokázala, že se Komnenovcům nepodařilo vytyčit přirozenou východní hranici říše. Žili na Arabském poloostrově kočovným pastevectvím a karavanovým obchodem. Ačkoli západní polovina římské říše padla v roce 476 nl, východní polovina přežila dalších 1000 let a vytvořila bohatou tradici umění, literatury a učení a sloužící jako vojenský nárazník mezi Evropou a Asií. proti Langobardům v jižní Itálii a po krátkém pobytu v Římě přesunul svoji rezidenci do Syrakus na Sicílii, nicméně jeho nástupce ponechal sídlo vlády na východě. Období vlády Herakleiovců trvalo od roku 610 do roku 711. Dragases, zemÅel pÅi obranÄ mÄsta. Písemka na obzoru, Kamrlíku, tak ti napíšu pár řádek, aby jsi to mohl předat dál. Ale námaha tažení vyvolala v armádě vzpouru, která vynesla na trůn uzurpátora jménem Fokas. V armádě, na císařském dvoře a ve správě, stejně jako v některých balkánských provinciích se hovořilo latinsky, avšak převládajícím jazykem nejširších vrstev obyvatelstva, užívaným církví a fungujícím jako prostředek literárního vyjádření byla řečtina. Západní heraldika nebyla obyvatelům středověké Byzance známa až do čtvrté křížové výpravě, kdy se s ní dostávali do kontaktu v souvislosti s příchodem západní franské šlechty, usazující se v Konstantinopoli a dalších původně byzantských územích. Příznivé podmínky pro . Byzantská říše se skládala ze všech východních území, která patřila k římské říši. Teprve v polovině 8. století došlo v tomto směru k obratu, takže za makedonské dynastie vzrostl počet obyvatel hlavního města na 300 000 a za Komnenovců se navýšil na 500 000. Poměrně bizarní okolnosti provázely panování Justiniána II., zvaného Rhinotmetos („s useknutým nosem“), jehož dal uzurpátor Leontios zohavit a poslat do vyhnanství, přesto se stal znovu císařem. Synové na vojnu nemuseli, naopak za ně chodili lidé, kteří na půdě pracovali. Jedním z velkých vlivných prvků bylo náboženství, které by . Ustálenější dvouhlavé podoby včetně úlohy oficiálnější se mu dostává až za vlády Palaiologů, kdy je doplněn o koruny a někdy i o monogram dynastie, se bezpochyby již znakem císařským. V roce 1281 podnikl Karel z Anjou s papežovým požehnáním výpravu proti Byzanci. Kolem roku 650 poprvé zpustošili Kypr, nedlouho nato zvítězili nad byzantskou flotilou u pobřeží Lýkie a opanovali Rhodos. Po tėvo mirties Kirilas . Byzantská říše překlady Byzantská říše Přidat . Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226 . Vznikla z východní části říše římské a po zániku západní části se stala rozhodujícím představitelem římské tradice a středověku. [230] Mnoho význačných řeckých vzdělanců se odebralo do Itálie a západní Evropy, čímž napomohli rozvoji renesance. Cařihrad, hlavní město Byzantské říše, byl postaven na místě byzantské osady (jako Alexandrie, Ravena v Itálii, Nikaia a další). [96] Vytlačením Rusů za Dunaj si Byzantinci zajistili východní Bulharsko a Dobrudžu. [212] Jednotlivá díla byzantské literatury jsou z hlediska svého zaměření a žánru tříděna do pěti skupin. Od 9. století bylo do byzantského civilizačního rámce začleňováno Bulharsko a zhruba v téže době navázala Byzanc čilé hospodářské a diplomatické styky s Kyjevskou Rusí, v důsledku čehož přijali Rusové v roce 988 křesťanství v jeho pravoslavné podobě. Zapůsobila na leckteré evropské myslitele, jako byl třeba Tomáš Akvinský, a zvláště v 15. století dále pozvedla zájem o antiku. [143], V létě 1203 stanulo rytířské vojsko před hradbami byzantského hlavního města. [22] Isaur jménem Zenon se dokonce v roce 474 zmocnil císařského trůnu, ovšem za jeho nástupce byl vliv Isaurů vynaložením značného úsilí potlačen. Byzantinci se tudíž museli uchylovat k diplomacii, již pokládali za určitou formu války jinými prostředky. Sicilského. To přineslo mnoho změn. Ačkoli západní polovina římské říše padla v roce 476 nl, východní polovina přežila dalších 1000 let a vytvořila bohatou tradici umění, literatury a učení a sloužící jako vojenský nárazník mezi Evropou a Asií. Nejhustěji zalidněné regiony se nacházely v asijské části říše, především při egejském pobřeží Malé Asie. [130] O osm let později Manuel vpadl na normanské území v Itálii, nicméně jeho pokus obnovit byzantské državy na Apeninském poloostrově byl odsouzen k nezdaru. Zhruba v téže době se Byzantinci angažovali ve vnitřních sporech ve vizigótské Hispánii, díky čemuž zabrali jižní část Iberského poloostrova. V islámském světě byla tudíž známá jako Rúm („Řím“).[2]. Jak takové byzantské před-heraldické prapory vypadali zaznamenal byzantský historik Jan Skylitzes ve své kronice madridském rukopisu. Izák jen stěží odvrátil Barbarossu od útoku na město výměnou za podporu při tažení do Svaté země. Nalezeno v knize – Stránka 283Na zříceninách západní říše povstaly četné státy germanské , a také východořímská říše čili byzantská trpěla nájezdy nepřátelskými . Rozluka provedla se také v náboženství . V této době položili Arabové v boji za víru základ říše ... Justiniánova dlouhá vláda symbolizovala podle názoru některých historiků důležitou přechodovou fázi vývoje klasické antické kultury v raně byzantskou civilizaci. [172] Císař zastával pozici vrchního velitele vojska, řídil státní správu a vykonával dohled nad náboženskými záležitostmi. [174] Vztah císaře a patriarchy se vyznačoval oboustrannou závislostí: císař ustanovoval a případně sesazoval patriarchu, jemuž náležela klíčová úloha v procesu korunovace. Úředníci a jiní státní činitelé vděčili za své hodnosti císaři, na jehož vůli se stali zcela závislými. V malířství se mezi 5. a 7. stoletím silně rozvinula ikonografie, neboť ikony, zobrazující Krista, Pannu Marii, či svaté, se staly předmětem uctívání kultu mezi věřícími. [74] Podnikl rovněž několik kořistnických výprav do syrského pohraničí chalífátu, destabilizovaném občanskou válkou mezi Umajjovci a Abbásovci, a celkem devíti taženími proti Bulharům vážně podlomil jejich sílu, přičemž zahájil postupnou rekonstrukci byzantské kontroly Thrákie. Nalezeno v knizeSíla byzantské říše byla zničena během muslimského dobytí Sýrie, a proto bylo dobytí Egypta mnohem snazší. ... Egypta osvobozeni od vojenské služby a ponechali svobodu při dodržování jejich náboženství a správy jejich záležitostí. [70] Papež odsoudil císařovu náboženskou politiku, čímž znatelně poklesl byzantský vliv v Římě. Ve druhé polovině 7. století byli nomádští Protobulhaři zatlačeni Chazary směrem k dolnímu Dunaji. [90] Tyto spletité okolnosti přiměly admirála Romana Lakapena, aby převzal moc na místo Leonova nezletilého syna Konstantina VII. [160] Kromě toho byly podniknuty pokusy o překonání schizmatu, konkrétně v letech 1274 a 1439, jež ovšem ztroskotaly na odporu ortodoxních křesťanů.[181]. [48] V roce 626 byli Avaři a Slované drtivě poraženi při obléhání Konstantinopole. [77] Sesazený Konstantin VI. Teprve Guiscardova smrt v roce 1085 a podpora Benátčanů, vykoupená přiznáním obchodních výsad na území říše, umožnila Byzantincům dočasně vypudit Normany z Balkánu. [28] [99] Basileios nicméně projevil mimořádné odhodlání ve snaze o zdolání Bulharů, od čehož ho neodvrátil ani prvotní nezdar v bojích s nimi. Někdy v téže době nechal zřídit exarcháty v Ravenně a Kartágu, přičemž byl poprvé opuštěn pozdně antický princip oddělení civilní a vojenské správy. V roce 330 povýšil římský císař Konstantin Veliký původní starověkou obec Byzantion přejmenovanou na Nova Roma na hlavní město celé Římské říše. [186] Rozhodující složkou byzantské branné moci bylo těžké jezdectvo tvořené katafrakty. zavražděn svým oblíbencem Basileiem, jenž se chopil trůnu a ustavil makedonskou dynastii. [27] Tento potomek rolníků z Ilýrie se po strýcově smrti v roce 527 ujal vlády a stal se známým jako Justinián I. Záhy pojal úmysl obnovit římskou říši v její někdejší velikosti. Vznikla roku 395 našeho letopočtu rozdělením Římské říše a zanikla roku 1453 dobytím Konstantinopole Osmanskými Turky. Zastavit. nebo Roman IV. [124] Křižáci se v červnu 1098 zmocnili Antiochie, ovšem normanský velitel Bohemund z Tarentu odepřel přenechat město Byzantincům a sám se zde ustavil jako nezávislý kníže. Z císařské titulatury vypustil latinské slovo imperator a nadále se nechal oficiálně označovat jako basileus,[51] někdy je proto považován za prvního byzantského císaře. První z nich spadá do doby Justiniána I., za něhož byly v Konstantinopoli zbudovány chrámy Hagia Sofia, svaté Ireny či svatých Apoštolů. Byzantská říše v mnohém redukuje své území, záchytnými body zůstávají Ravena a Kalábrie v Itálii. [149] Janův nezadržitelný postup jižním Balkánem vedl v roce 1246 k připojení Soluně, avšak v obsazení Konstantinopole mu o osm let později zabránila smrt. Rozdělení byzantského území. V některých fázích byzantských dějin, kupříkladu za panování Romana I. Lakapena, náležel titul kaisara i několika lidem současně. v 10. století. V následujících staletích docházelo k rozšíření aristokracie, jejíž řady rozmnožil rostoucí počet nových rodů. [91] Lakapenos si počínal jako mimořádně schopný státník, přičemž rozhodně bránil Symeonovu úsilí o dobytí Konstantinopole. [80] Leonova násilná smrt vedla k tříleté občanské válce, v níž Michael II. Již měsíc před dobytím Konstantinopole se sešli přední vůdcové křižácké výpravy, aby si rozdělili kořist, kterou představovala dosud byzantská území - tedy . [125] Následoval několikaletý konflikt, v němž Bohemund Alexiovi podlehl, navzdory tomu nebyl císař schopen prosadit svoji kontrolu nad Antiochií.[126]. Po nástupu Komnenovců sice získala zpět některé oblasti a ve 12. století dočasně obnovila svoji převahu, ovšem za pozdějších císařů započal její definitivní úpadek.
Samsung Galaxy S10 Plus Displej, Vědecká Knihovna Ostrava, Minimální Počet Bodů U Přijímacích Zkoušek 2020, Eysenckův Test Temperamentu Zdarma, Android Návod Pro Začátečníky Pdf, Propojení Mezi Partnery,
